ZIL-PEU 1 / PEU 2
Vývoj třínápravových modelů ZiL-132 od roku 1966 byl přeci jen užitečný. Z této konstrukce s oddělenými hnacími skupinami pro levou a pravou stranu se později vyvinul ZiL-135L, který byl malosériově vyráběn.
Popis vozidla
Jeden z prototypů řady 132K, později přejmenovaný na PEU-1 a PEU-2, se nakonec také dostal do výroby. Tento vůz byl původně navržen pro sběr kapslí satelitů, které se v šedesátých letech vracely z oběžné dráhy na Zemi. V dobách, kdy digitální fotografie neexistovala, musely se snímky pořizovat pomocí kinofilmů, které se nedaly poslat po rádiu. Sovětské špionážní družice měly návratová pouzdra, která bylo potřeba vyzvednout. Proto bylo nutné vytvořit vozidlo, které by se dokázalo dostat do prostředí, kde nebylo rušeno, což byla sibiřská tundra. Proto bylo navrženo obojživelné vozidlo, které dokázalo projet jakýmkoli terénem a mělo dojezd až 900 km.
První verze měla pouze jeřáb a plochu pro uchycení nákladu, ale s prvními pilotovanými lety do vesmíru byla vytvořena verze s pohodlnou a vytápěnou kabinou a později byl přidán i naviják s ramenem.
Motorizace
Vůz byl poháněn osvědčeným benzínovým osmiválcem ZiL, který byl spojen s hydroměničovou automatickou převodovkou a unikátním pohonem všech kol. Průchodnost terénem byla dále zlepšena kolovými redukcemi a hladkým dnem plavby schopného trupu. Vůz měl také pohon vodní tryskou a v posledních letech výroby vznikla verze poháněná plynovou turbínou.
Zajímavost: Součástí palubní výbavy byla i silná motorová pila „Družba“, která pomáhala zlepšovat průchodnost terénem.