ZIL-4904 (PEU 3)
Označován také jako ZIL-PEU 3, byl terénní vůz, který se pohyboval pomocí speciálních masivních šroubových válců, namísto klasických pásů nebo kol, což mu umožnilo překonat téměř jakýkoli terén.
Vozidlo ZIL-4904 dosahovalo pouze maximální rychlosti 10 km/h, ale jeho nekonečná schopnost pohybu v terénu více než kompenzovala tento nedostatek. První prototypy se objevily na počátku 70. let, konkrétně od roku 1972.
Popis vozidla
Po úspěšných zkušenostech s PEU-1 a PEU-2 se konstrukční kancelář ZiLu rozhodla vytvořit záchranné vozidlo, které by dokázalo dostat se kamkoli. Předchozí vozidla sice byla schopna zvládnout těžký terén, ale stále existovaly místa, kam se ani ty nejlepší vozidla s nejsilnějšími motory nedokázala dostat. Jedním takovým místem byly silně podmáčené porosty mladých bříz, které se nacházely pouze na území Sovětského svazu.
I když terén na první pohled vypadá jako trávou porostlá hlína, po došlápnutí se vytvoří kruhy jako na vodní hladině a desítky metrů hluboké bahno může celý náklaďák pohltit bez stopy. Konstrukční kancelář vyřešila tuto výzvu originálním způsobem. Namísto klasických kol použila duté plovoucí šroubovice, které vozidlu umožňují prorazit se i tím nejtěžším terénem. PEU-3 dokáže bez problémů plout i vlnami vyššími než jeden metr a překonává i krabí chod. Proč se však tento šroubový pohon nepoužívá i v současných vozidlech?
Protože kovová šroubovice se může povolit, pokud není podkladový materiál měkčí než ocel, a odvalování ostrých ocelových hřebenů po zemi není příjemné. Bohužel, šnekový pohon se ukázal jako technologie, která vážně poškozuje přírodu, a proto byla výroba tohoto vozidla ukončena.
Toto vozidlo bylo vytvořeno pouze jako jeden exemplář pro nejnáročnější podmínky vyprošťování kosmického odpadu z ruské přírody.