GAZ GT-T
GT-T, také známý jako Izdeliye 21, byl slavným sovětským terénním vozidlem vyráběným od konce 50. let. Během let bylo vyvinuto mnoho různých verzí tohoto vozidla, zahrnujících i varianty pro potřeby armády. Tyto úpravy se lišily v konstrukci karoserie, výkonu motoru a délce podvozku.
Popis
GT-T může být oprávněně nazýván skutečným „pracantem“. Ačkoliv již existují mnohem úspěšnější vozidla, stále se tento terénní vůz používá v odlehlých oblastech.
GT-T má také špatnou ergonomii, což znamená, že kabina není příliš pohodlná pro řidiče a posádku. Navíc, motor vozidla je umístěn na nevhodném místě, což ztěžuje údržbu. Vzhledem k těmto problémům upřednostňují někteří pozdější sovětské terénní vozidla, jako například MT-T a ATS-59G. Přesto GT-T stále vyniká ve schopnosti překonávat terén (díky menší hmotnosti a širším pásům) a překonává dokonce i MTLB. Vozidlo GT-T je vybaveno palubní deskou a ovládacími mechanismy, které připomínají ty z tanku nebo obrněného transportéru. Navíc, hlučný motor je umístěn přímo v kabině, takže pohodlí posádky je spíše nedostatečné. Avšak, GT-T není určen pro jízdu po městských ulicích jako luxusní auto, nýbrž jako robustní terénní vozidlo, které dokáže překonat nepříznivé podmínky díky svým pásům.
Motorizace
GT-T byl vybaven různými typy motorů během svého vývoje. V mnoha moderních úpravách byl instalován motor YaMZ-238BV s výkonem 310 koní, což umožnilo zvýšit maximální rychlost vozidla z původních 45 km/h na 60 km/h. Motor u GT-T je umístěn za krytem na straně řidiče. Nicméně u pozdějších verzí GT-T byl motor přesunut do středu terénního vozidla, což umožnilo přesunout těžiště na vhodnější místo.
Zastaralá konstrukce nese mnoho nevýhod a při jízdě náročným terénem může být spotřeba paliva až 100 l/100 km.
Zajímavost:
Tento stroj má lepší průchodnost terénem, než ATS-59 a na Kamčatce při hustém sněžení se tyto stroje používaly pro zásobování škol a školek jídlem.