ruske-stroje.cz

Minský automobilový závod začal vyvíjet sklápěč velký a těžký nákladní automobil s označením MAZ-525 v roce 1947. V té době Sovětský svaz potřeboval výkonné stroje pro rozsáhlé stavební projekty. První prototyp byl připraven pod vedením Borise Shaposhnyka 17. září 1950 a sériová výroba začala o rok později.

Popis vozidla

MAZ-525 byl sériově vyráběn od roku 1951 do roku 1967 (V období 1958-1965 byl vyráběn společností BelAZ) s kapacitou 14,3 m³ a nosností 25 tun. Byl postupně vylepšován, až byl nahrazen modelem BelAZ-540.

První stroje byly poháněny tankovým motorem B2 o výkonu 300 HP.
Následná produkce již používal motor D-12A o objemu 38,8 l. Zadní náprava byla napevno připevněna k rámu bez jakýchkoli pružin. Hlavním tlumičem byla obrovská kola o průměru 172 cm.

Zadní náprava a tělo MAZ-525 byly navrženy tak, aby odolávaly velkým rázovým zatížením při odstraňování horniny. Zadní náprava byla pevně spojena s rámem a dno karoserie bylo vyrobeno dvojitě z ocelových plechů a dubových trámů. Tělo spočívalo na rámu pomocí gumových polštářů, aby se snížila vibrace.

Převodovka MAZ-525 sestávala z dvoukotoučové spojky pracující v tandemu s hydraulickou spojkou a mechanické 5stupňové převodovky. Převodovka byla umístěna na rámu naproti motoru. Zadní náprava měla planetové redukce kol.

Korba MAZ-525 měla užitečný objem 14,3 m³ a mohla se naklonit do úhlu 65 stupňů. Vyklápění korby trvalo 40 sekund.

V roce 1951 byl vzhled MAZ-525 mírně změněn. Půlkruhová mřížka chladiče byla nahrazena plochou, obdélníkovou. Kapota byla užší a bezpečnostní lišty na blatnících byly odstraněny.

V roce 1958 byla výroba MAZ-525 přemístěna do nového závodu BelAZ v Zhodynu. Nejprve se tam auta montovala z dílů vyrobených v Minsku, ale v roce 1960 již závod zvládl výrobu základních součástí, jako je lisování a svařování.

V Minsku bylo vyrobeno 940 kusů MAZ-525 do roku 1959 a v Zhodynu 6 021 kusů do roku 1965. Obě továrny ukončily výrobu sklápěčů MAZ-525 11. září 1965, tedy téměř přesně 15 let po zahájení výroby.

MAZ-525 byl velmi spolehlivý a odolný, byl použit také na stavbu vodních elektráren Bratsk a Ust-Ilimsk video i proto se používal v zahraničí. Tyto sklápěče byly mimo jiné exportovány do Vietnamu a také například byl použit při stavbě přehrady Asuán v Egyptě. Jeho rozměry byly rovněž impozantní, jak lze vidět z porovnání s postavou člověka nebo s běžným automobilem.

Tento stroj dosahoval maximální rychlosti 30 km/h a jeho spotřeba paliva činila přibližně 135 l/100km. I přesto, že se jedná o relativně vysokou spotřebu, lze ji vzhledem k velikosti a nosnosti automobilu považovat za přijatelnou.

Technická specifikace

Varianty

MAZ-525-5210

V roce 1953 byl v Minsku postaven experimentální sklápěč MAZ-525-5210, který měl na přívěsu s bočním vykládáním nosnost 40 tun. Celková hmotnost soupravy byla 64 tun, což bylo pro tehdejší nákladní automobily příliš mnoho. Proto tento projekt nebyl realizován.

MAZ-E-525D

V roce 1955 byl v Minsku postaven experimentální nákladní tahač MAZ-E-525D, který byl určen k práci se škrabákem D189. Tahač měl za úkol táhnout škrabák po zemi a tlačit ho dopředu. Tento systém byl neefektivní a nebyl zaveden do sériové výroby.¹⁾

MAZ-525G a MAZ-525S

V závodě v Zhodynu se opět vrátili k myšlence nákladního tahače, tentokrát pro sklápěcí návěsy. Byly postaveny dvě varianty takových tahačů, MAZ-525G a MAZ-525S, ale nebyly zavedeny do sériové výroby.

Bez označení

Některé MAZ-525 byly přestavěny na speciální účely, například na jeřábové vleky, které byly v provozu v Minském automobilovém závodě až do 80. let. Existovaly také hasičské vozy založené na MAZ-525.

MAZ-525 HTTU

Verze jako trolejbus. Více informací nemáme